Na loučení se netěší asi nikdo. A slovo ROZLUKA… může vyvolávat skoro úzkost. Když se s někým (nebo něčím) loučíme, zpravidla tím ztrácíme. Občas se nám dokonce může zdát, že jsme přišli skoro o všechno… Na co bychom v takové chvíli neměli zapomínat? Že každé loučení, každý konec (i ten trochu bolestivý) v sobě ukrývá příslib nových začátků. Semínko naděje, příslib toho, že tímhle to nekončí. Stejně bychom měli nahlížet také jedno z ožehavých témat posledních let – ODLUKU CÍRKVE OD STÁTU.
Co Vás v dalším čísle čeká?
– věřte nebo ne, i kaplan může pracovat v supermarketu aneb úvodník P. Karla Skočovského
– v rubrice Rozhovory si popovídáme s Mons. Tomášem Holubem, P. Romanem Kubínem
a P. Kamilem Obrem o úskalích a příležitostech oddělení Církve od státu
– v sekci Téma představí Mons. Jan Graubner „Ideální model spolupráce církve a státu“
– fotoreport Jana Kvapila nabídne pohled na to, jak se církvi daří udržovat a využívat objekty získané v restituci
– vztahy a výchova pohladí po duši – L. Nágl, M. Strejčková i teenager Ondra nabídnou hluboké, přesto příjemně odlehčené úvahy na téma „loučení“
– v Duchovním životě s Babiččinou teologií zjistíte, jak dlouhý je vlastně „Žebřík do nebe“
